Abychom tvořili budoucnost
Na samém začátku je třeba si uvědomit, že aby mohl vůbec vzniknout, zde představovaný, masterplan, rámcově definující budoucí zástavbu Nového Dvora, bylo třeba několika kroků, které mu předcházely, a které nebylo možné přeskočit. Prostě třeba i proto, aby ukázaly, kudy cesta nevede. V koncepční práci, kde se navrhuje něco tak složitého, s předem, v čase spíše nedefinovatelným chováním, jakým je nová část města, má takové poznání cenu zlata, protože zabraňuje zásadním funkčním zkratům. Nemluvě o predikci společenského vývoje v horizontu 10 let plus, jejíž přesnost je na úrovni věštby. Stačí se podívat, jak radikálně se proměňuje společnost v posledních pěti letech a o aktuální „době coronavirové“ ani nemluvě. Vnějšími vlivy vygenerovaná situace, pak vyžaduje úplně jiný přístup v pohledu na tvorbu městského prostředí, než tomu bylo v době vzniku regulačního plánu pro městskou část Vyšný. Tedy první dokument, který bylo, ve zpětném pohledu, nutné a přínosné zpracovat, byl jmenovaný regulační plán (RP) z roku 2010. Ten je odrazem tehdejší společensko-politické situace a objednávky.
Druhým dokumentem, zpracovaným v roce 2017 byla územní studie (ÚS) zpracovaná architektonickým ateliérem O.VA. Ta se pokoušela o fúzi nového pohledu na území a platné územně plánovací dokumentace. Studie ukázala, že regulační plán Vyšný je natolik restriktivní, že nedokáže reagovat na změny společenské poptávky a nové trendy v urbanismu i realitním trhu. Ta se, v horizontu téměř deseti let zásadně proměnila. Nový pohled ÚS se i přes tyto překážky snaží být fúzí s platným návrhem RP. Výsledkem je ale neekonomické a v dnešní době prakticky nerealizovatelné řešení. Ve zpětném pohledu se to možná jeví jako logický výsledek, ale věci často nejsou tak jednoduché a patrné na první pohled. Proto je třeba je prověřit. Jakkoli se může zdát, že šlo o zbytečnou práci, tak opravdu nešlo, protože ÚS byla jedním z důležitých kroků pro vznik masterplanu.
Na základě urbanistických ukazatelů bylo zřejmé, že bude nutné zvýšit hustotu zástavby minimálně na 100 obyvatel na hektar zastavěné plochy, která vychází z dlouhodobého výzkumu provozně-ekonomické rentability měst. Také jde o spodní hranici pro vznik fungujících sociálních vazeb, které definují a naplňují městský život. Nižší hustota vede k anonymizaci území se všemi negativními důsledky doprovázející např. socialistická sídliště. A do třetice je vyšší hustota osídlení účinným receptem, jak zabránit atakování další zemědělské půdy novou výstavbou. Změnila pohled na nakládání s dešťovými vodami. RP navrhoval odvod dešťových vod z území investičně nákladnou dešťovou kanalizací. Právě zde se ukázalo, jak se v čase mění pohledy na řešení jednoho problému. Územní studie již dešťové vody v území zadržuje. Respektuje a využívá k její retenci přirozenou údolnici s původními rybníky, tak jak ji využívali předkové. Návrh ctí co ctili naši předkové a navrhuje zelený pás podél ulice U Kasáren krajinářsky rozvíjet. Dále otevřela i téma alternativního dopravního napojení řešeného území. Tento impuls je stále rozvíjen a v současnosti probíhá hledání optimální varianty, která bude akceptovatelná z pohledu CHKO Blanský Les a majetkoprávně i ekonomicky průchodná.
Urbanismus města, respektive jeho návrh, není primárně o kráse, jak se někteří možná mylně domnívají. Ano, výtvarně-prostorová kvalita městského prostředí je velmi důležitá , ale to co dělá urbanistický návrh životaschopným je zapracování nejen estetického hlediska, ale také práce s mnoha vnějšími vlivy. Návrhy jsou často definovány pouze plošně, bez detailnějšího prozkoumání prostorových vztahů. V takovém případě jde o nepochopení faktu, že urbanismus je multidisciplinární obor formující městský prostor. Jakkoli jde v urbanistickém návrhu o koncepci a vytváření prostorových vztahů, tak aby se takový návrh mohl vůbec realizovat a byl funkční, musí umět flexibilně reagovat na společensko-politickou objednávku rozvoje, ekonomicko-provozní realitu i nové trendy zlepšující život města. Z toho plyne jediné, a regulační plán Vyšný to v plné nahotě ukázal, že rigidní regulace je nejkratší cesta k umrtvení rozvoje, protože takový dokument neumí flexibilně reagovat na potřeby města v čase. Bohužel je stále dost hlasů, které si myslí, že „svěrací kazajka“ je nejlepší lék. Není, protože jde o krajní řešení a většinový život společnosti se žije uprostřed a nikoli na okrajích.
Třetím dokumentem je Masterplan kasáren Vyšný, který definuje jejich rozvoj. Ten, ve spolupráci s městem Český Krumlov, zpracoval renomovaný českobudějovický architektonický ateliér A8000 společně s krumlovským architektem Vladanem Píšou. Ten nyní působí na projektu Nový Dvůr, jako hlavní architekt zastupující zájmy města Český Krumlov. Masterplan je fúzí výše napsaného a navíc přináší nové pohledy na celé území a rozvoj bývalých kasáren. Jeho vzniku předcházela detailní analytická část, která se nezabývala pouze územím bývalých kasáren, ale zasadila jej do kontextu celého města a regionu.. Má-li být projekt revitalizace úspěšný, musí se nutně zabývat i tím, co a jak ovlivňuje demografické trendy. Například dosažitelnost bydlení, turistický ruch, dopravní dostupnost, občanská vybavenost apod. Návrh masterplanu vychází z výše popsaných poznatků a dokumentů, na jejichž podkladě jsou definovány základní principy:
- Reflexe celospolečenského klima a aktuální společenské požadavky na kvalitu, množství a dostupnost bydlení ve městě.
- Negativní demografické trendy, díky nimž město ztrácí zdroje příjmů a rozvojové energie, které vyústily v dlouhodobou rozvojovou stagnaci města.
- Hustota obyvatel na jeden hektar a z toho plynoucí provozní ekonomika celého území ovlivňující kvalitativní a společensko-ekonomickou udržitelnost.
- Městské měřítko a sociálně společenské interakce - město krátkých vzdáleností, výška domu, profil ulice, městské centrum
- Příznivý poměr míry ploch udržovaných z veřejných peněz a příjmů z rozpočtového určení daní nově bydlících obyvatel
- Podpora vzniku občanské vybavenosti, seniorské a vzdělávací infrastruktury.
- Městská zeleň a tvz. modrozelená architektura s důrazem na environmentální udržitelnost
- Energetická udržitelnost území
Kasárna Vyšný představují, v rámci Českého Krumlova, naprosto výjimečné území a příležitost. Současné vedení města potenciál území pochopilo a započalo s intenzivní koncepční přípravou celkové revitalizace území, která přinese tolik potřebný rozvoj a nárůst bytového fondu. Masterplan je, mimo jiné, i průnikem změny pohledu samosprávy na potenciál území a pro úspěch konverze, zásadních pro-rozvojových impulsů:
- Celé, dlouhodobě devastované brownfieldové území, vhodné k výstavbě a doplnění deficitního bytového fondu, je v majetku města. Město tím získává zcela zásadní nástroj, jak změnit negativní demografické trendy v pozitivní růst obyvatel a podpořit příchod žádaných profesí - např. lékařů, učitelů, zdravotního personálu, sektoru znalostní ekonomiky apod. Noví obyvatelé města generují, z rozpočtového určení daní, do městského rozpočtu částku cca 20 000 Kč, kterou lze dále investovat do potřeb města, občanů, infrastruktury, sportu… V případě Nového Dvora je třeba počítat i z přijmem, který generuje daň z nemovitosti a prodejem stavebních pozemků investorům získá město další jednorázové prostředky pro re-investování na svém území.
- Území, je součástí velmi atraktivního a nezastavitelného přírodního celku - NPR Vyšenské kopce, PP Cvičák a CHKO Blanský les. Jedná se o pozitivně vnímaný fakt, se zásadním dopadem na vnímání budoucí městské části Nový Dvůr. Místo, styl bydlení, příroda a dopravní dostupnost budou silným argumentem pro úvahy o bydlení v Českém Krumlově. Argumentem, s potenciálem zvrátit dlouhodobě negativní demografické trendy.
- Dálnice D3 zvětší významně hodinový rádius dojezdu za zaměstnáním a to zvyšuje atraktivitu, nejenom pro bydlení v Novém Dvoře, ale celého Českého Krumlova. Nový Dvůr bude čtvrtí, kde bydlení, práce i rekreace jsou na jednom místě. Noví obyvatelé budou velikou příležitostí a příslibem budoucího rozvoje města, průmyslu turistického ruchu, nabízených služeb ad. Lze tak oprávněně očekávat i nové pracovní příležitosti, které se dosud městu vyhýbaly.
Masterplan, je především strategickým dokumentem, který si klade za cíl stanovit pravidla v území. Je však zároveň dokumentem živým, který dokáže reagovat na změny společenské poptávky. Měl by být především rozvojovým kompasem určujícím směr rozvoje Nového Dvora. Městu pak umožňuje hledat tu nejlepší cestu k realizaci výstavby podle jeho potřeb.
Na něj bude navazovat připravovaná urbanistické studie, jejímž účelem bude parametricky ověřit prostorové a technické nároky jednotlivých lokalit navržených masterplanem. Vymezit plochy veřejných prostranství s trasami dopravní a technické infrastruktury a navrhnout parametrický nástroj prostorové regulace. Ta bude nepominutelnou dokumentací, pro projektování a rozhodování na území Nového Dvora. Pro zpracování urbanistické studie, která je nezbytným předstupněm projekčních prací na základní technické vybavenosti území i samotných domech, je masterplan nezbytným regulačním a podkladovým rámcem. V současnosti již také probíhá zpracování doplňujících podkladů potřebných, nejen, pro její vypracování. Jsou to zejména:
- Průzkumné práce a podklady realizované vodohospodářskou firmou VRV směřujících k revitalizaci stávajících a vytvoření nových vodních ploch.
- Stanovení koncepce nakládání s povrchovými vodami na území plánovaného městského parku s přesahem na celé území Nového Dvora.
- Dendrologický průzkum pro celé území kasáren, zpracovávaný architektonickým ateliérem Popela - sadovnictví, krajinářství.
- Biologický průzkumu a hodnocení celého území kasáren, je již zpracovaný krajinou ekoložkou Kateřinou Zímovou,
- Energetická koncepce pro území Nového Dvora, zpracovávaná, v energetickém poradenství, renomovanou poradenskou firmou Enaco. Koncepce stanoví způsob energetického mixu na území Nového Dvora tak, aby se jednalo o udržitelný, částečně soběstačný, systém energetického zásobování s nezanedbatelným využitím obnovitelných zdrojů energie.