Kasárna Vyšný se mění!
Areál bývalých kasáren ve Vyšném získalo město od armády do bezúplatného vlastnictví v roce 2008. Od počátku bylo zřejmé, že areál o rozloze téměř 23 hektarů má obrovský rozvojový potenciál s jednoznačným zaměřením na bydlení. Ukázalo se ovšem také, že transformace tohoto typického „brownfieldu“ není vůbec jednoduchou záležitostí. Přestože byl před lety na proměnu bývalých kasáren na lokalitu pro bydlení zpracován regulační plán, nepovedlo se jej z řady příčin uvést v život. Tou nejzásadnější byl návrh odkanalizování celého území, který byl pro své vysoké náklady nad rozpočtové možnosti města.
Revitalizace bývalých kasáren a jeho proměna ve zcela novou městskou čtvrť má velký potenciál zásadním způsobem ovlivnit život města na mnoho let dopředu. Možnost kvalitního bydlení je klíčovým faktorem pro rozvoj každého města. Český Krumlov ztratil za poslední tři dekády zhruba dvě tisícovky svých trvale bydlících obyvatel. Projekt Nový Dvůr je mimořádnou příležitostí, jak dosáhnout ve vývoji počtu obyvatel města kýžené změny a jak významně zvýšit jejich počet se všemi výhodami, které to přináší.
Velmi důležitým momentem pro přestavbu kasáren bylo zahájení spolupráce s českobudějovickým architektonickým ateliérem A8000, který se stal hlavním konzultantem projektu a součástí radničního pracovního týmu, který celý proces transformace kasárenského brownfieldu řídí a navrhuje jeho další kroky. Po důkladné analýze lokality, podmínek a limitů jejího rozvoje zejména z hlediska územně plánovacích dokumentací A8000 představil v minulém roce městskému zastupitelstvu tzv. MASTERPLAN – návrh proměny kasáren v novou městskou čtvrť pro zhruba 3.000 obyvatel.
Vracíme se ke kořenům
Jakkoli se to možná nezdá, tak historie Nového Dvora (bývalých kasáren) je delší nežli 450 let. Původní statek, byl založen roku 1564 Jakubem Krčínem z Jelčan1. Stavbu prováděl Antonín Ericer známý též jako Antonín Vlach. Nebyl to nikdo jiný než onen Antonín Vlach podílející se na zcela zásadní přestavbě krumlovského hradu na renesanční zámek. O tom, že stavba Nového Dvora probíhala poměrně svižně a byla pravděpodobně dokončena následujícího roku, svědčí zmínka z roku 1568 o tom, že „i u Nového dvoru do stodol se vozí“.
Zajímavostí je, že krumlovské dvory z Krčínovy éry byly stavěny z cihel a kamene, tedy trvanlivých materiálů. Oproti tomu se v ostatních částech stále stavělo, alespoň z části, stále ze dřeva. Přestavba hradu na zámek a vedle toho i stavba „stodol a chlívků“. Prostě ani tehdy nebylo malé zakázky a práce je třeba si vážit v každém čase.
Abychom tvořili budoucnost
Na samém začátku je třeba si uvědomit, že aby mohl vůbec vzniknout, zde představovaný, masterplan, rámcově definující budoucí zástavbu Nového Dvora, bylo třeba několika kroků, které mu předcházely, a které nebylo možné přeskočit. Prostě třeba i proto, aby ukázaly, kudy cesta nevede. V koncepční práci, kde se navrhuje něco tak složitého, s předem, v čase spíše nedefinovatelným chováním, jakým je nová část města, má takové poznání cenu zlata, protože zabraňuje zásadním funkčním zkratům. Nemluvě o predikci společenského vývoje v horizontu 10 let plus, jejíž přesnost je na úrovni věštby. Stačí se podívat, jak radikálně se proměňuje společnost v posledních pěti letech a o aktuální „době coronavirové“ ani nemluvě. Vnějšími vlivy vygenerovaná situace, pak vyžaduje úplně jiný přístup v pohledu na tvorbu městského prostředí, než tomu bylo v době vzniku regulačního plánu pro městskou část Vyšný. Tedy první dokument, který bylo, ve zpětném pohledu, nutné a přínosné zpracovat, byl jmenovaný regulační plán (RP) z roku 2010. Ten je odrazem tehdejší společensko-politické situace a objednávky.
Druhým dokumentem, zpracovaným v roce 2017 byla územní studie (ÚS) zpracovaná architektonickým ateliérem O.VA. Ta se pokoušela o fúzi nového pohledu na území a platné územně plánovací dokumentace. Studie ukázala, že regulační plán Vyšný je natolik restriktivní, že nedokáže reagovat na změny společenské poptávky a nové trendy v urbanismu i realitním trhu. Ta se, v horizontu téměř deseti let zásadně proměnila. Nový pohled ÚS se i přes tyto překážky snaží být fúzí s platným návrhem RP. Výsledkem je ale neekonomické a v dnešní době prakticky nerealizovatelné řešení. Ve zpětném pohledu se to možná jeví jako logický výsledek, ale věci často nejsou tak jednoduché a patrné na první pohled. Proto je třeba je prověřit. Jakkoli se může zdát, že šlo o zbytečnou práci, tak opravdu nešlo, protože ÚS byla jedním z důležitých kroků pro vznik masterplanu.
S respektem k minulosti
Kamkoli vkročíte, musíte se nejprve pozorně rozhlédnout, navnímat prostor, domy, přírodu, geomorfologii území a položit si základní otázku, a hned si na ni začít odpovídat, v čem spočívá jedinečnost a kvalita území, ve kterém se chystáte stavět.
To samé jsme udělali, když jsme vstoupili do bývalých kasáren Vyšný. První dojem? Hrozné místo! Jenže pak se rozhlédnete a začnete objevovat hodnoty, prvnímu dojmu skryté. Najednou vidíte historickou stopu, silně narušenou a téměř smazanou. No však také šlo o kasárna! Jenže ne vždy. Původně to býval Schwarzenberský statek – Neuhof. A to je první stopa, která se otiskla do návrhu Masterplanu a v budoucnu i do názvu nové městské čtvrti, protože jsme ji již teď pojmenovali Nový Dvůr.
V centru bývalých kasáren se nachází samotné torzo hospodářských budov původního Neuhofu a i v návrhu Masterplanu se zde uvažuje s tím, že zde bude přirozené centrum – těžiště života – budoucí městské části Nový Dvůr. Vzhledem k tomu, že se území dlouhodobě využívalo jako kasárna, tak historických materiálů dokumentujících vývoj území je pravděpodobně z důvodu utajování poskrovnu.
Ovšem vždy tomu tak nebylo. Ještě než se toto místo proměnilo na kasárna, tak to býval statek jehož historie sahá až do roku 1564 a nezaložil jej nikdo menší, než jihočeský renesanční velikán Jakub Krčín, který značné zásluhy, nejen co se rybníkářství týče, ale také v budování kulturní krajiny. Nový Dvůr - Neuhof, byl jedním z těchto počinů. Od počátku byl budován jako panský režijní velkostatek. Za Rožmberků se dvůr specializoval na pěstování obilí pro krumlovský panský pivovar. Za Eggenbergů a především za Schwarzenbergů byl Nový Dvůr místem vzorového chovu importovaných zahraničních plemen ovcí a hovězího dobytka. V roce 1844 dostal Karel Filip ze Schwarzenbergu ovce, pravděpodobně plemeno Merino, přímo z Napoleonova císařského chovu z panství Rambouillet. Ostatně chovu ovci zde byla patrně věnována značná pozornost o čemž svědčí i poměrně bohaté historické doklady.